V roce 1947 vydal Přípravný výbor tiskařského, nakladatelského a knihkupeckého družstva v Ústí nad Labem brožuru známého rakovnického historika Václava Kočky nazvanou „LIDICE – dějiny a poslední dnové vsi“. Zde na 88 stranách přináší přehled držitelů jednotlivých lidických gruntů od počátku 17. .století.
Na straně 56 je u gruntu číslo 24 tento text:
„Roku 1608 Pavel Kejla, má grunt za 500 kop (grošů); 1638 Marek Kejla, 1654 Marek Kejla má 103 strychy rolí orných a 17 strychů pustých. 1713 Tomáš Rákos, při gruntě je 20 záhonů polí, odhad 500 kop.“
Neměl jsem zatím možnost prohlédnout gruntovní knihu pro obec Lidice, z níž Kočka zřejmě čerpal, stejně jako originál Berní ruly z roku 1654. Podíval jsem se však do nejstarší matriky fary Hostouň, která byla založena roku 1654, v níž jsou obsaženy přifařené obce, včetně Lidic.
Vše nasvědčuje tomu, že Václav Kočka pravděpodobně udělal zásadní chybu při čtení příjmení KEJHA jako KEJLA!
„Naši“, nebo nějací jiní Kejlové. se tedy v Lidicích vůbec nevyskytovali.
Zde jsou důkazy ze zmíněné matriky:
1. Novembris v stavu sv. manželstva potvrzeni jsou Jan Najmon, syn Jana Najmona z Petrspurku, propuštěn na svobodu od J. Excel. P. P. Humberta Czernina /Tit./. Nevěsta byla Dorota Kejhova, dcera rozená ze vsi Lidic, dcera Marka Kejhy. Svědkové byli Linhart Bergkelle, měštěnín Menšího Města Pražského, patřící k právu Matky Boží Pod Řetězem, Marek Kejha, soused ze vsi Lidic, Jan Holub Hořejší ze vsi Hostouně, družba Štěpán Hanneš. Při straně nevěsty Benina Langklová, družička, a Ludmila Bodlákovic. (SOA Praha. Sbírka matriky, sign. Hostouň 21, fol. 202a)